Pohled personalistů na legislativu a jiné normy související s problematikou zaměstnanosti a působení na pracovním trhu by měl být brán v úvahu při veškerých změnách. Tento článek přináší kvalitativní zpracování názorů lidí rozhodujících o přijímání nových pracovníků do zaměstnání v Česku získaných formou dotazníkového šetření. Výsledkem výzkumu jsou zajímavé náměty na možné změny, které navrhují osoby, kteří pracují v oboru řízení lidských zdrojů.
Cíl a metodika
Cílem článku je kvalitativně analyzovat názory osob zabývajících se problematikou řízení lidských zdrojů na současný stav pracovního trhu v České republice. Z analýzy by měly vyplynout možná řešení uvedených problémů.
Hlavním podkladem pro zkoumání dané problematiky bylo cílené dotazníkové šetření, které probíhalo od 19. dubna 2013 do 22. května 2013 v České republice. Dotazníkové šetření mělo online podobu a k jeho vyplnění byly přizvány pouze osoby registrované na pracovním portálu Nabídka-prace.czin.eu, které poptávaly zaměstnance na Úřadu práce České republiky. Celkem bylo k vyplnění dotazníku přizváno formou emailové pozvánky 15 744 osob ze všech krajů České republiky. Dotazníku se zúčastnilo celkem 849 osob, 35 respondentů dotazník nedokončilo, proto byly tyto výsledky z výzkumu vyřazeny. Výzkumu se zúčastnilo celkem 814 respondentů zodpovědných za přijímání nových zaměstnanců, z toho 374 pracovníků v HR oddělení, 210 pracovníků mimo HR oddělení, 201 majitelů společností a 29 zaměstnanců personálních agentur. Z těchto osob s rozhodujícím vlivem na přijímání nových zaměstnanců zahrnoval průzkum 9 respondentů ze společností bez zaměstnanců, 151 respondentů ze společností s méně než 10 zaměstnanci, 261 respondentů ze společností o velikost od 10 do 49 zaměstnanců a 244 respondentů ze společností s 50 až 250 zaměstnanci a 149 respondentů ze společností s 250 a více zaměstnanci. Dle druhu činnosti podniku bylo v dotazníku reprezentováno 27 dopravních společností, 38 společností z oboru finance, 21 z oboru informačních technologií, 3 kulturně-sportovní organizace, 113 z oboru obchod a cestovní ruch, 15 z oboru obrana a ochrana, 4 z oboru právo, 58 z oboru stavebnictví, 9 z oboru věda a výzkum, 37 z oboru výchova a vzdělání, 235 společností z oboru výroba a provoz, 33 z oboru zdravotnictví, 17 z oboru zemědělství a lesnictví a 204 z jiných oborů.
Součástí dotazníku byla také otázka, ve které mohli respondenti vyjádřit svůj názor na současný stav pracovního trhu a legislativy, která se ho týká, v České republice. Zmínit mohly nedostatky i navrhnout možná řešení. Vyhodnocení této otázky bylo poté provedeno v kapitole „Nedostatky pracovního trhu v České republice“. Do výsledků byly zahrnuty pouze problémy, na kterých se shodlo alespoň 5 respondentů. Navrhované řešení je uvedeno v tom případě, že bylo respondenty navrženo.
Nedostatky pracovního trhu v České republice
Z dotazníku vyplývá, že existuje celá řada věcí, které nevyhovují osobám odpovědným za přijímání nových zaměstnanců v Česku.
Nejčastěji zmiňovaným nedostatkem je nízká úroveň kvalifikace specifických profesí, především technických a lékařských oborů. Za problém se také považuje nedostatečná znalost cizích jazyků. V návaznosti na tyto nedostatky se často zmiňují též vysoké finanční požadavky pro kvalifikované pracovníky. Navrhovaným řešením je podpora zájmu o technické obory na školách, zvyšování kvality výuky technických předmětů, rozšiřování výuky o technické předměty a cizí jazyky, uvolnění pracovního trhu pro kvalifikované cizince a státem financované dorovnání platu pro vysoce kvalifikované osoby zaměstnané v soukromých firmách. V návaznosti na tyto problémy se také často zmiňuje nedostatečná praxe absolventů, která by měla být lépe řešena již během studia. Zaměstnavatelům, kteří nabídnou placenou praxi studentům, by mělo být umožněno smluvně si tyto zaučené osoby zavázat na určitou dobu.
Dalším uváděním nedostatkem také je nízká výše minimální mzdy. Tento problém tak souvisí s nízkým rozdílem mezi vyplácenou mzdou a podporou v nezaměstnanosti nebo jinými sociálními dávkami. Navrhovaným řešením tak je častější a výraznější zvyšování výše minimální mzdy a usnadnění zaměstnávání cizinců na pozicích, o které dlouhodobě nejeví občané České republiky zájem.
Mezi další často zmiňované nedostatky české legislativy je definování „Švarc systému“, především se poukazuje na rozdíl mezi legální prací tímto způsobem v některých oborech a naopak postihování v oborech jiných. Jako řešení je navrhováno plné legalizování tohoto systému zaměstnávání na živnostenské oprávnění ve všech oborech. Souvisejícím problém je také snižování vypovídací hodnoty nabízených pozic na Úřadu práce České republiky, protože velká část pozic je nabízena na tuto formu zaměstnávání v rámci MLM. Za účelem zlepšení přehlednosti nabízených pozic na Úřadu práce České republiky by měly být pozice lépe označovány.
Nezanedbatelný počet připomínek se také týká flexibility přijímání a propouštění zaměstnanců. Mezi hlavními nevýhodami je zmiňována krátká zkušební doba a nemožnost ukončení pracovního poměru bez udání důvodu. Dle návrhů by částečným řešením bylo prodloužení zkušební doby alespoň na 4 měsíce a snížení výše vypláceného odstupného při propuštění z práce po kratší době.
Mezi další zbytečné složitosti Zákoníku práce se řadí nedostatečná pružnost pracovní doby. Navrhovaným řešením by bylo místo plánování směn předem zavést německý systém připisování a odepisování hodin.
S ohledem na přijímání nových zaměstnanců by mnoho personalistů uvítalo oficiální online pracovní knížky, ve kterých by byla hodnocení dřívějších zaměstnavatelů. Uchazeči o zaměstnání jsou na pohovory také často nedostatečně připraveni z hlediska vystupování, úpravy a informací z historie. Řešením by proto mohlo být zavedení zlepšené výuky ohledně etiky vystupování na přijímacích pohovorech do českého školství.
Někteří personalisté také vidí problém v odměňování ve státní správě a státem zřízených organizacích. Personalisté v rámci průzkumu navrhují, aby ve státní správě byla kromě platové tabulky zavedena také tabulka pro odměny, která by částečně eliminovala neefektivní nakládání s veřejnými prostředky.
Závěr
Velká část českých personalistů se zabývá aktuální situací na českém pracovním trhu a řešením této problematiky v legislativě. Návrhy personalistů, jako specialistů podílejících se výraznou měrou na trhu práce, na změny by měly být brány ve zřetel při následujících změnách související legislativy i směřování českého pracovního trhu.
Autoři výzkumu
Ing. Tomáš Martínek, Katedra informačního inženýrství, PEF, ČZU v Praze
Ing. Petr Hanzlík, Katedra informačního inženýrství, PEF, ČZU v Praze
Ing. Filip Škeřík, Katedra elektrotechniky a automatizace, TF, ČZU v Praze
Ing. Ondřej Gojda, Katedra informačního inženýrství, PEF, ČZU v Praze
