Moderní marketing začíná využívat pro své potřeby neurovědních výzkumů, které umožňují získat informace o tom, jak reaguje lidské podvědomí na televizní pořady a reklamu, billboardy, prezentaci značek, nebo zjišťuje, jak se chovají zákazníci přímo při nákupu v obchodě dřív, než začnou fungovat racionální složky uvažování. Tento moderní přístup, nazývaný neuromarketing, umožňuje zjistit víc do hloubky, zda má kampaň nebo logo skutečně potenciál utvářet vnímání značky v souladu se záměrem marketingové strategie.
Pomocí neuromarketingových výzkumných metod je možné získat informace k ovlivnění zákazníkova chování a navýšení prodeje podporovaných produktů. Testování se provádí v laboratorních podmínkách často na medicínských pracovištích za účasti odborníků z řad lékařů. U nás proběhl například výzkum pro plánování televizních reklam, na kterém spolupracovala mediální agentura s Ústavem informatiky Akademie věd České republiky a s pracovišti radiodiagnostiky a intervenční radiologie pražského IKEMu. Získané poznatky pak budou využity nejen pro plánování reklamy v televizi, ale také v medicíně pro rozvoj metod v oblasti diagnostikování neurodegenerativních či psychických chorob.
V laboratorním prostředí lze velmi dobře měřit reakce na TV reklamu, tiskový inzerát nebo on-line reklamu, kde je možné vytvořit reálné situace velmi podobné skutečnému sledování tohoto typu komunikace. K měřením se používají již tradiční přístroje zaměřené na reakce mozku (EEG), měření kožního odporu (GSR) nebo reakce srdce (EKG). Skvělé výsledky přináší také funkční magnetická rezonance (fMRI), jež umožňuje přesně určit, která část mozku je v danou chvíli aktivována. Emoce pak sledují nejmodernější techniky zaměřující se na měření mimiky obličeje a kódování obličeje (FMA).
Jiný typ testování zkoumá chování spotřebitelů přímo na místech nákupů. U reakcí na reklamu v místě prodeje hrají roli důležité faktory, jako je například časový stres při nakupování, finanční aspekty, množství vzájemně si konkurujících stimulů v prodejnách atp., jejichž absence snižuje věrohodnost výsledků. Díky očním kamerám je možné zjistit, na co přesně testované osoby reagují, jaké části prodejny nejčastěji navštěvují, jaká in-store média při svém pohybu potkávají, jak se na ně dívají, jak dlouho se na ně dívají, které vizuální prvky je zaujmou a které ne atp.
Biometrické metody mohou poskytnout vodítka k hlubšímu pochopení působení médií a spotřebitelského chování. Poodhalí, co zákazník skutečně cítí, na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkrétními stimuly. Lidé si prostě o sobě některé věci neuvědomují a nejsou schopni podat o nich zprávu.
